Ley General de Derechos Linguísticos de los Pueblos Indígenas
Con el propósito dedifundir la información sociodemográfica obtenida en el II Conteo de Población y Vivienda 2005, y de hacerla llegar a la población hablante de lenguas indígenas, en su propia lengua, el Instituto Nacional de Estadística, Geografía e Informática (INEGI) integró datos sociodemográficos de la población que habla maya.
Tu k’iinil 13 ti’ marzo ti’ u ja’abil 2003, u congreso’i u noj lu’umil Mexico’e,tu jets’a’ u a’almajt’aanil máasewáal t’aano’ob, te’ela’ ti’ ku jéets’el le máasewáal t’aano’obo’ yéetel le kastlan t’aano’ chíimpolta’ano’ob tu yo’olal tu’ux u taalo’ob, u kajla’ilo’ob, u úuchbenilo’ob, tu’ux ku t’áanalo’ob, yéetel bix u t’áanalo’ob.
Tumeen k’áabe’et u ts’aabal k’ajóoltbil le ba’ax jóok’ ti’ le ka’ap’éel xookil máako’ob yéetel najo’ob ti’ u ja’abil 2005, bey xan ka’a k’uchuktu beelil yéetel ka’a na’ata’ak tumeen le máasewáal kaajo’obo’, u molayil u xookil bix yanik Mexico’e, tu beetajo’ob u su’utul le péektsilo’oba’ ichil jejeláas máasewáal t’aano’ob je’ex; maya.
Maaya kaaj yéetel maaya t’aan
Tu ja’abil 2005 u molayil u xookil bix yanik Mexico’e tu beetaj le u ka’ap’éel xookil máako’ob yéetel najo’ob, ka beetchaj le meyaj je’ela’ ti’ tuláakal lekajnáalo’obo’ k’áata’ab ti’ob tu’ux yaan yéetel bix yanik u kaajalo’ob, bey xan k’áata’ab ti’ob wa ku t’aniko’ob jump’éel máasewáal t’aan yéetel máakalmáaki’.
La población que habla maya
En el año 2005, el Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática llevó a cabo en todo México, el II Conteo de Población y Vivienda. Durante este evento nos preguntaron a todos los habitantes algunascaracterísticas demográficas y sociales para tener un conocimiento general de la población; específicamente se nos preguntó si hablamos lengua indígena y el nombre de la lengua.
Yéetel le péektsilo’ob múuch’ yéetel le meyaj je’ela’ ila’abe’ le maaya t’aano’ ti’ yaan ichil ka’ap’éel kúuchil ti’ le máasewáal t’aano’ob jach ku t’áanal wey tu lu’umil México’o, le je’ela’ tumeen ya’ab máax t’anik, ichile’ kuxo’okol kex 759 000 juntúulal máako’ob t’anik, 388 505 xiibo’ob yéetel 370 495 kóolelo’ob.
U maas ya’abil le máaxo’ob t’anik le maaya’o ti’ kajakbalo’ob tu petenil lu’umil Yucatane’, ti’ caada lajuntu’ulal máak t’anik maaya’e, uktúulale’ ti’ kajakbal Yucatane’, ka’túule’ ti’ yaan Quintana Roo’e yéetel juntúule’ ti’ yaan Caampeche’.
Con esta información hoy podemos saber que el maya es lasegunda lengua, de acuerdo con el número de personas que la hablan en el país, en total somos 759 000 personas hablantes de maya: 388 505 hombres y 370 495 mujeres.
La mayor parte de la población que habla nuestra lengua maya reside en la península de Yucatán: de cada diez hablantes siete viven en Yucatán, dos en Quintana Roo y uno en Campeche.
Le maaya’o ku jóok’olo’ob tu kaajalo’obo’,ma’atech u bino’ob táanxel lu’umil, chen ku bino’ob kajtal táanxel kaajilo’ob yaan ichil u petenil u lu’umil Yucatán, tu ja’abil 2000 yéetel 2005, 441 maaya’ob kajakbalo’ob ka’ach Caampeche’ bino’ob kajtal Quintana Roo; yéetel 1 311 kajakbalo’ob ka’ach Quintana Roo’e bino’ob kajtal Yucatán; bey xan 5 449 u kaajnalilo’ob Yucataane’ bino’ob Quitana Roo, ba’ale’ u yáabile’e bino’ob Cancún, Playa del Carmenyéetel Cozumel.
Ichil u petenil u lu’umil Yucataane’, 40 041 juntúulal máake’ ma’atech u t’aniko’ob kastlan t’aan; te’ela’ 4% xiibo’ob yéetel 6.6% ko’olelo’ob.
Le maaya ko’olelo’ob yaan tio’ob 15 tak 49 ja’abo’ob, yaan tio’ob kex 2.6 juntúulal u paalalo’ob kuxa’ano’ob.
Le maaya t’aano’ jump’éel ti’ le máasewáal t’aano’ob jach ku t’áanalo’ob wey tu lu’umil México’o, ba’ale’ bejla’e...
Regístrate para leer el documento completo.